.png){kind=small}
Vynikající článek od renomovaného prof. MUDr. Jana Daneše, CSc., předsedy Komise pro program screeningu karcinomu prsu České republiky.
.jpg)
Zdroj: Medical Tribune č.21 /2023
V publikovaném článku na lékařském portálu se s předsedou Komise pro program screeningu karcinomu prsu MZ ČR prof. MUDr. Janem Danešem, CSc., se krátce ohlížíme za dvěma dekádami zkušeností se screeningem karcinomu prsu v naší zemi, hodnotíme aktuální stav, a především nabízíme výhled do budoucna v této dynamicky se vyvíjející oblasti.
Screeningový program pro karcinom prsu byl v Česku zahájen již v roce 2002. Jak ho v současnosti hodnotíte?
Screeningový program měl u nás postupný náběh, také účast se rok od roku zvyšovala, nyní činí kolem 60 %. Je možné konstatovat, že jde o screening velmi kvalitní – je považován za nejlepší u nás. Důkazem je pokles úmrtnosti až o 31 % (na základě věkově standardizovaných údajů). Ve výskytu nových případů karcinomu prsu, tedy incidenci, jsme průměrní, z hlediska mortality ale patříme mezi 5 nejlepších zemí v Evropě. To je velký úspěch, na kterém je možné stavět.
Základní metodou je tak jako ve většině zemí digitální mamografie (DM), doplněná v případě potřeby o další vyšetření, především speciální projekce, cílené mamografické snímky nebo ultrasonografii prsu. Standardem je u podezřelých či nejednoznačných nálezů perkutánní biopsie tlustou jehlou (takzvaná core biopsie nebo vakuem asistovaná stereotaktická biopsie).
Aktuální evropské guidelines pro screening a diagnostiku karcinomu prsu jsou k dispozici na těchto webových stránkách: https://healthcare-quality.jrc.ec.europa.eu/en/ecibc/european-breast-cancer-guidelines
Jak se bude prevence, screening a diagnostika karcinomu prsu vyvíjet v blízké budoucnosti?
Pokrok se nedá zastavit, takže i my plánujeme do budoucna řadu změn. Tou první bude větší nasazení digitální mamografické tomosyntézy (DBT neboli 3D mamografie), tou druhou potom využívání umělé inteligence (AI). Jistě se nějakým způsobem uplatní i kontrastní mamografie, její místo ve screeningu se teprve hledá.
Každopádně je třeba zvýšit účast v programu, ideálně nad 70 %. I nadále budou pacientky zvány k vyšetření, buď jednotlivými centry (například pomocí emailu či SMS), nebo zdravotními pojišťovnami – při dosažení věku 45 let a pak v případě, že žena na vyšetření nechodí. Nové jsou určité motivační pobídky od zdravotních pojišťoven vůči klientkám a v budoucnu také vůči indikujícím lékařům (gynekologům, praktickým lékařům). Například některé benefity z fondu prevence jsou u některých zdravotních pojišťoven vázány na pravidelnou účast ve screeningu.
Dochází v současné mamografii k nějakým posunům?
Určitě, i „klasická“ digitální mamografie (DM) se neustále zlepšuje. U renomovaných výrobců jsou mamogramy kvalitnější, je zobrazeno vice detailů i u nepřehledného prsu. Velkou předností nových přístrojů je rovněž rychlost vyšetření, respektive pořízení snímků, a zlepšení ovládání, což vede k vyšší průchodnosti pracoviště, a tím k vyšetření většího počtu žen. Dále se velmi rozvíjí teleradiologie, díky níž lékař může provádět hodnocení snímků vzdáleně.
I přes pokroky v technice je důležité konstatovat, že výsledek závisí na kvalitě a zkušenostech lékařů a radiologických asistentek. Vzdělávání zdravotníků tedy zůstává klíčové a technika může jen pomoci.
Mohou nové mamografy nějak zlepšit či zpříjemnit průběh vyšetření?
Ano, je to další směr ve vývoji DM i DBT. Mění se způsob stlačení prsů při provádění mamografie tak, aby vyšetření bylo kvalitní, ale zároveň pro pacientky komfortnější. Nepříjemný pocit z něj totiž může být jedním z faktorů neúčasti ve screeningu. Přínosná je proto mimo jiné změna tvaru kompresní desky, která zajišťuje stlačení respektující anatomický tvar prsu (například systém SmartCurve společnosti Hologic).
Zdroj: www.prolekare.cz
